Anotace: ***

Pod nohama mě svědí horký písek.
Míjím lastury, co mě svým šumem
svádí, odnáší do neznámých dálek.

Moře mi zpívá melodii bez not.
Pomalu se stmívá a já
zapaluji svíčku, její knot.

Ještě však není čas jít spát.
Vždy mě fascinoval vánek, jak
si s plamínkem umí hrát.

Pozoruji ho napjatě, jako
protihráče při šachu.

Je mým ochráncem ve chvíli
snivé, s ním usínám bez strachu.

A venku není nikoho. Jen pár
spadlých kokosů a mé stopy okolo.

Publikoval(a): Makaveli, 11.3.2016