Anotace: Strach uvnitř duše - Báseň

Trhá mě to na kusy, zžírá mě to zevnitř,
strach ukrytý hluboko mě, uvnitř.
Vím, že tam jsou, prahnou po mé bolesti,
fantazií a sny nechala jsem se unésti.
Teď ležím na zemi, strach uvnitř mě,
pláču stále, opuštěná, sama a potmě.
Chci utéct pryč, pryč od svého srdce,
rozběhnout se k náruči smrtce.
Utíkám pryč, až na samý vrchol,
přidat se k zástupu opuštěných mrtvol.
Vykračuji vpřed, pádem do neznáma,
nevnímám bolest, která je mi známa.
Poslední metry a pak už bude konec,
strach zase vyhrál, měl pravdu nakonec...

Publikoval(a): Zbloudilá duše, 20.2.2016