Anotace: zase jedna....

Ten pocit beznaděje a prázdnota uvnitř,
zamknout vše do schránky a zahodit klíč.
Člověka když přepadne veliký žal,
aby se trápil,plakal a snad se i bál..
Čas zoufale letí a bere vše,co se mu dává a snad nejvíc zabolí,když vzpomínky přivolává.
Oči nestárnou,jen kolem nich je vrásek víc,
tolik promarněných roků,najednou nevím,co ti říct.
Nebo snad zazpívat,že pojedeme dlouze a znovu se oddávat té podmanivé touze.
Otázky bez otazníků a všechna splněná přání,když srdce bije na poplach a ty už nejsi k mání...
Svět plný zázraků a už žádné slzy,ty možná ani nevíš,jak to všechno strašně mrzí.
Jenže to nejde a ty to víš,zas ten čas letí a mezi námi to věčné NIC!!

Publikoval(a): ponky, 19.10.2010