Anotace: jedna z mých prvních básniček:-)

V hlavě velká jizva mě pálí,
ty obrníš se nadějí
velká láska se těžko spálí,
když ty víš a jiní nevědí...
Je těžké však milovat,když lásku nemůžeš mít
pak snadné je litovat,že už je pozdě s tebou žít.
Říkals,že láska hory přenáší,
snad jsi pravdu měl,
co však s sebou obnáší jsi asi nevěděl.
Pár otázek,snad zbytečných,mou mysl zastírá
a neviditelná ruka citu slzy z mé tváře utírá.
Už po tisící hledám lásku, copak je tak vzdálená,
nechci dávat srdce v sázku, bez šancí je ten, kdo málo se nahledá...
Věčné pírko klamné po tváři mě pohladí, avšak stačí vánek lehký a zamává mi z povzdálí.
Sama usínám, hledám hvězdu, co mi napoví,
kde hledat štěstí, lásku, tak kdo mi na to odpoví??
Je lehké smířit se s prohrou, když šance ti už nezbývá
a jestli nějaká byla, tak ta náhle umírá.
S láskou bolestnou, vím, těžké je žít,
přesto pár ubohých představ pokouším se mít.
Mé srdce pláče, netouží jen snít,
dnes už je to jiné, zítra horší, já nemohu se sama bít.
V hustém stínu lží,
naděje má se rozpouští,
všechno se mi náhle mží
a síly mé mě opouští.....

Publikoval(a): ponky, 19.10.2010