Anotace: Vracím se zpět, i když ne s noblesou... přesto, vím, jaké to je, viz dílko.

Cítíš se možná rozpolceně,
spousty otázek, žádná odpověď…
… jen slůvko…“zatraceně“.

Bolí, láska někdy bolí,
rozchod, rozvod však víc,
srdce posypané solí,
snad bije ho osud holí,
a ty se mu vzpíráš, ale musíš jít…
… dál vstříc.

I když tisíckrát ohlížíš se zpět,
říkáš, mohlo to být přece jinak…
…v hlavě omíláš i toliko vět.

Kdyby tak jedna hvězda spadla
a splnila třebas jen malé přání,
kéž nikdy by nevyhasla
a znamení vah, ta kyvadla,
dala mi znamení, kudy dál se dát…
… ukázala cestu.

Je ještě čas…? Zastavit se...
... a pokusit se o slova společná,



prosím zkusme to,

odejít se dá vždycky.


Copyright © 2016 NikitaNikaT.

Publikoval(a): NikitaNikaT., 17.1.2016