Anotace: chronická záležitost uvnitř mého srdce

Po tváři skanuli první slzy
Okusuji stéblo trávy
Vydechuji plicní páry
I ten poslední žijící tvor pluje po obloze v mracích
pozoruji nebe a ptám se sám sebe, co je to bolest?
na ruce šrám od prostřelené kulky
A v duši bol ze zrádné střelcovy ruky
To jest má každodenní trýzeň
vzpomínat na jeho pomatený smích a v očích bláznovství sem viděl než
zasáhl mě revolverem
a já sem z šoku omdlel
Mraky a světlo s časem postupují dál a dál až donekonečna
Za chvíli je venku tma a v té si knot zapálím k sepsání té tragédie
Té co stále uvnitř mne žije
Papíru vykládám, že láska je sladká a prchlivá, nejprve rozpálí člověku srdce dožhava a poté ho pohřbí v tůni chladné.
To cituji Shakespeara, ale ve své vlastní verzi, kde Romeo je sprostý vrah a Julie princezna v temnotách.
Než vynesete nad strojenou romancí verdikt vzpomeňte na ženskost rezavých kadeřů a andělských očí Julie
Vzpomeňte na Romeovu lásku až za hrob.

Publikoval(a): 1Leo, 1.1.2016