NA POKRAJI
NA POKRAJI
Lavička v parku a na ní
Potulný rytíř
A zdání
Co zklame tě po setmění
Myslíš, že andělem jsi shozeným z nebe
Že svíce rozsvěcíš a chráníš
Své bližní, rytíře, srdce a sebe
Cos z hladiny vyplulo…
Z černých vod soumraku
A z myšlenek, co tančí ti v hlavě
Nespořádaně
Utočí na rozum a skřípavě
Skřehotají.
Andělem nejsi.
Rytíř, ten odjel.
A hladina zavřená
U sebe kolena
Pak na trávě podběl
Jediný
ve víru naději dá
Aby dočkal ses dalšího rána
Publikoval(a):
mayantalay, 30.11.2015