Anotace: Napsal jsem před několika lety. Pamatuju si, že mě inspirovala Nohavicova Dlouhá tenká struna

Jako list na konce větve, když říjen židle sklízí
Jako když obloha jasná ještě jasněji mizí
Jako když rozzuřený pes najednou sklapne
Jako když světlo, které není, vidíš matně
Tak jako zimní vločka na jaře není
cesta se mění

Publikoval(a): Srukama, 31.10.2015