Anotace: . . .

Políbili se na zápěstí
než spustili plachty a potopili loď

Tiše klouzala ke dnu Il nostro fiore
s něžným úsměvem z beden s voskovkami -
hrdá a vzpřímená jako vodopád
bezpečná a pevná jako matka
co konečně srazil na kolena čas

Mlčky padala ke dnu jako utržený list
jako předčasně skosená pšenice
jako vrabčák sražený kamenem
po dlouhém letu a před letem ještě delším

Opláčeme tě, Il nostro fiore
jako ty budeš oplakávat nás
než pro všechnu slanou vodu kolem
už nebude, co plakat

Zazpíváme ti, Il nostro fiore
tisíc a jednu píseň o lásce
dřív než nám moře zacpe popraskaná ústa
a jen tvůj hlas z nitra prastarého dubu
nás bude kolébat v rytmu mořských vln

V tvém podbřišku, Il nostro fiore,
jsme strávili své dětství.
Zdi vymalované šťastnými chvílemi
obarví slanou vodu pastelovou duhou
až s tebou - přitisklí k tvému ráhnu
jako k tepající hrudi -
klesneme až na dno

Až, sobě navzájem v tvé náruči tak věrní
najdeme své hroby v chaluhách
a své polibky na bledé tváři konce.

Publikoval(a): Poutníček, 21.10.2015