Anotace: Když je jí hodně, je to živel. Když je jí málo, je to špatné. Naučme se hospodařit tak, aby jí bylo pro všechny dost

Protékáš květinami
v závojích křehkých sítí
až do korun stromů

a rozplýváš se
bílými oblaky
do moří Země

zvolna tvé krůpěje
dopadají rosou
do něžných rukou travin

ve věčném kruhu
ať i myšlenky
obíhají

v jemných sítích cév
až do korun stromů
a výš do bílých oblaků

a vracejí se s nimi
na matičku Zemi
mezi lidi

Publikoval(a): podnebný, 20.10.2015