Anotace: ...když myšlenky jsou v oblacích

Sedím v posteli s hlavou plnou zmatku,
jak kdybych ve škole nechápala látku.
Poslouchám písničky a sním,
to, že už pro tebe nejsem, vím.
Kéž bych se tě mohla vzdát
a pouze za nerozvážný úlet brát.
Mám však tušení, že je tohle na dýl,
no tebe se to taky týká, máš na tom svůj podíl.
Jenže ty se svého podílu s klidným srdcem vzdáš,
protože místo mě teď jinou máš.
Možná bych taky jinýho mohla mít,
jenže já si tě nechci nechat vzít.
Ale na boj o tebe už nemám sílu,
potřebovala bych nějakou kouzelnou vílu.
Která by mávla hůlkou svou
a já bych byla za vodou.
Takhle to ale nefunguje,
nic nemá ten, kdo nebojuje.
Já už sice sílu nemám,
ale zničit se jen tak nedám.
Mám svou hrdost a sny
a ikdyž se ti to nelíbí, Jejich podstatou seš ty.
Možná tě nikdy nebudu mít,
ale prosím tě, nech mě o tobě alespoň snít.

Publikoval(a): klarik96, 3.10.2010