Anotace: Volné pokračování básničky z 1.10.

Stálý ve své nestálosti,
věrný svojí nevěrnosti,
nejsem nic a přece dosti,
jsem věechno, co vesmír hostí.

Hříšný ve své bezhříšnosti,
slabý ve své marné síle,
usměvavý ve své zlosti,
v černé noci vidím bíle.

Fascikl spisů, jenž mě doprovázel,
bude už brzy uzavřen.
Byl popsán tanci lehkonohých gazel,
úsměvy, vzdechy milých žen.

Publikoval(a): podnebný, 14.10.2015