Anotace: ...

Znáš mě
a docela,
bez příkras, retuše,
až do té poslední
kapky mé krve.
Vidíš mi hluboko,
hluboko do duše
a přec mě miluješ,
tak jako poprvé...

Víš, že jsem silná vždy,
když je to třeba,
že jizvy neřeším.
Všechno se "vstřebá".

Nechceš mě "vychovat"
k obrazu svému,
když ti chci "něco" říct,
necítím trému.

Nemáme potřebu
cokoli tajit...
... a mně teď zbývá jen
někde tě
najít...

Publikoval(a): Kněžka, 13.10.2015