Anotace: Letošní klání trubadúrů mělo vskutku zapeklité téma: nemastná, neslaná a neinvenční část písně o Nibelunzích - prý, poraďte si s tím! Hmm... dělal jsem co jsem mohl, přesto jsem pohořel. Inu, posuďte sami.

I stalo se, že seděl král Burgundský u piva,
a pánům se chlubil, jak jeho zem prospívá.
Jak bohatá a krásná na pohled,
a panny Burgundské sladké jsou jak med.

Však mezi pány Ortwin z Met,
Po těch slovech zbystřil hned:
Pravil: „Králi, je-li tomu tak,
ty dámy chci spatřit a potěšit svůj zrak!

Vždyť co víc těší srdce muže,
než mít panny, které může
spolu s přáteli nad pivem
zahrnovat obdivem?

Tak slyš mě králi, hej!
Ty krasavice přivést dej
I svou sestru ukaž nám!“
Volal sir Ortwin, ožralý jak Dán!

A král? Ten zatím také přebral,
na důstojnost již více nedbal,
tak v opileckém oparu
chyt se toho rozmaru

A za křiku panské chasy
uspořádal soutěž krásy!
A nutno uznat, že má styl
Na sto panen do přehlídky zapojil!

I paní Utu s dcerou předvolal
Do drahých šatů, šperků všechny odít dal.
A stovku rytířů jak ochranku
By krotila tu panskou sebranku.

A věru dobře udělal,
Ač opilý, byl moudrý tenhle král.
Vždyť mezi dívkami, s číslem pět
Stojí panna, krásná jako květ.

Přesličná Kriemhilda, v šatech s drahokamy,
Okouzlila hned, všechny pány
Žádný div, že každý z nich jak na povel,
Vrhl se vpřed, neb pro sebe jí chtěl...

...

Co bylo dál, to vyprávět snad ani nutné není
Příběh tu končí, vím, je krátký, však přivedl mne k zamyšlení
Kdybych snad měl někdy cosi, co každý by si přál
Ale nikdo by to neměl, co bych udělal?

Těšil bych se v skrytu, nebo jak ten král,
Veřejně se chlubil, na odiv to dal?
V tom příběhu jsem našel radu a tu teď shrnu krátce:
Alkohol, ač dobrý přítel, není dobrý rádce.

Publikoval(a): Huge_Egg_Man, 12.10.2015