Paměti světáka
Paměti světáka
Snad tisíckráte ubíjen,
snad tisíckráte líbán,
poznal jsem plaché kouzlo žen
a nebránil se chybám.
Milování bylo vášní,
nikdy zvykem nebylo,
s ním každý život zkrásní,
a proto vždycky vábilo.
Muž je vratký, žena svůdná
jako růže utržená,
láska hluboká je studna
proměnlivá jako žena.
Jsou ženy, které pletou svetry
a jiné mužům hlavy zas,
odvíjejíc z klubek metry
nepočítají svůj vlastní čas.
Zemři a živ buď bez proměny
živote lidský světských krás,
líbej vášnivě krásné ženy
a zapomeň, že všechno má svůj čas.
Ať verše prohřáty jsou teplem krve
a proudí v nich něžný cit,
jak srdce se rozbuší ponejprve,
když věčnou krásu chce uchopit.
Publikoval(a):
podnebný, 1.10.2015