Anotace: ...

Díváš se na mě
a hory jsou stále stejně vysoké
v těch nejtemnějších průrvách
čekáš poklad větší
než jaký nosí pondělky a středy.

A já v kajícnosti i vině
schovávám tvůj dar
před zraky světa
před zraky světa
si ho do tepen rozlévám.

Jako když ťukáš na průčelí mého snu
tak měkké je probuzení
ve svém vlastním smíření.

Publikoval(a): Lugilla, 26.9.2015