Přelud
Přelud
Anotace: Vkradla se do mé mysli bez nadání
Širý je oceán,
má mysl loďka vratká,
myšlenka záchranný kruh,
ale myšlenka jaká?
Vkradla se do mé mysli bez nadání,
slyším jen křik černé vrány,
nad loďkou však nebe prázdné,
ozvalo se z dovolením pane?
Oči otevřené, ale možná sním,
před mým zrakem jako anděl stojí,
bledá však dokonalá zdá se být,
její plet mě náhle oslepí.
Jsem snad v nebi,
tento anděl a však bledý
očaroval mojí mysl,
tohle není sen, ona vedle mě náhle sedí.
Tvář bledá,
však kolem rudé vlasy se letním vánkem chvějí,
náhle z poza mraků vyjde slunce,
její vlasy náhle v ohnivou bouři promění se.
Jako oheň spaluje mě její krása,
moje mysl náhle plná,
jako by chtěla udržet každý detail jejího těla.
Ona živá, tady vskutku sedí,
však není líto další sen,
tahle člověk jistě není
je jen v srdci přeludem.
Publikoval(a):
RUDY92, 26.9.2015