Podivnosti
Podivnosti
Anotace: Kdo se divý je mu divno, kdo si hoví jemu ......
Vidím, cítím, hmat mi slouží.
Snažím se i vnímat krásu,
stejně jako v dobách mládí,
za těch starých, dobrých časů.
Však podivnosti kolem
k pochybám mne svádí.
Snad nevidím už dobře,
či hůř chápu, nerozumím
a to mi vadí.
Připadá mi často,
svět vezdejší,
plný zvláštních podivností.
Proč ten,
co duši milou vlastní,
život svůj má těžký, fádní,
občas jenom k zlosti.
Osud klacky, trámy,
pod nohy mu háže.
K slavnostnímu stolování,
nabídne jen ohlodané kosti,
aby dobrák neprůbojný,
života si užil dosytosti.
Zato jidáš podlézavý,
břich má tučný,
růžovoučké, naducané tváře,
ostré lokty, jazyk rozeklaný.
Podivností zvláštních,
světem zdejším,
rozlévá se záře.
Publikoval(a):
Taren, 26.9.2015