Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Čtu a je mi smutno. Držím palečky a přeji moc moc štěstíčka a vše dobré.:)
26.9.2015 12:01 | koiška
Moc děkuji za komentáře - názory,vaše vzkazy.Psaní mi pomahá se nezbláznit a nezešílet.Moc se bojím nevím co bude zítra,pozítří.Popisuji své pocity a vypisuji ze sebe strach.Ráda čtu básně ostatních,strachy,štěstí,zklamání,milování,prostě život tak jak přichází,ležím v posteli a představuji si tu noční oblohu,svlékání kůže,pozvání na rakvičku a kávu-jste bezva díky.
25.9.2015 9:33 | smonka
Tak, čtení a psaní básniček může posunout mysl do jiné polohy a způsobit tak procesy, pomáhající k uzdravení, může to být a je to jedna z forem terapie, smekám...M.
25.9.2015 6:42 | Mirastus
Sice tě neznám, ale věř, že já ti věřím každé písmenko, které jsi napsala.
Některé věci si člověk musí opravdu zažít, aby pochopil a velice rychle přehodnotí svoje životní priority.
Respekt, že i v takové situaci dokážeš psát.
24.9.2015 22:39 | Desiré
Obdivuji tě za to, jak o tom dokážeš psát. Jsi moc mladá na to, aby jsi musela prožívat to, co prožíváš. No a třeba je malý lék i to, že básně píšeš...a číst je, je možná ještě větší:-). Piš, čti...básněmi žij. Je to radost v té nespravedlnosti, která někdy přijde moc brzy. Držím ti palce...všechny čtyři.
24.9.2015 21:56 | gogol