Anotace: I kámen rozpadne se v prach...

Puklý kámen




I kámen rozpadne se v prach...

Což teprv srdce

jednou na marách?

A pak jenom létavice

zůstanou neviděny dál jen v tmách...



Když puká něčí srdce

jakoby chtěla duše

osvobodit se od tíže hmoty

která brání vzlétnouti jako

ptáci k nebi za svítání?



V obraze puklých kamenů

chytám se v sobě dávných pramenů

a pozvedám své ruce k nebi

abych své prosby v osamění

dála zemi ze které

vzešlo všechno dobré

pro každého kdo tady žije



Co vezmeme si navrátíme zemi

Jen na okamžik krátký

smím cítit život ve všem

co země naše poskytla mi



a až jako kámen tady

pukne moje srdce

Já budu spáti pod hvězdami

a živá zůstane jen duše

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 4.9.2015