Anotace: Jen nostalgie kolem nás...

Konec léta





Do kapes sbírám střípky okamžiků

co v pocitech si kreslím barvou léta

Jakoby ticho ve mně rozprostřelo

deku na trávníku

kterou nepoložím

na popadané ovoce

kde brousí vosí žihadla


Zahrada dýchá sotva a já s ní

dech uží se už každému

kdo cítí zmar a prázdno

v dnešním roce plném veder


Kam schovala se pohoda

kam poděly se barvy dobrých nálad?

Jen nostalgie kolem nás

v rudých jeřabinách

a trnkách modrých kolem cest

podzim naznačuje


Kdy plody v množství letí dolů

pro hnilobu a marné poležení

A ticho každou chvíli přeruší

bzukot vos a sršňů které vyruší

jen další pády ovoce k zemi ze stromů

co obtěžkány množstvím plodů

v kmeni se štípají





Toť obraz sklizně

našich duší které tuší

že sami v sobě nedostatek síly mají

neboť nedozrálé klasy

Andělské kůry asi

v nás právě posekaly

aby pak v záři jejich

pouze v dlaních dozrály


V tom množství skvělých předsevzetí

i myšlenek co odplynuly kamsi

se všechna sladkost ztratí

a na zmar přijde všechno

co na stromě se neudrží


S odvahou možná projdu zahradou

a posbírám pár kousků slušných

z nich ještě něco k jídlu pokrájím

Tak bude jednou s každou duší

To dobré v nás se zachrání

to špatné vykrojit se musí

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 3.9.2015