Anotace: báseň na cestu

Ptám se básníka i sebe se ptám..
Je to pravda? Či v očích mám klam…

Obraz je krásný, jak z pokladu na sny..
Malíř kápl plátno modrou
a básník nemá více slov..

Příroda je tichým umělcem,
co rozdává lásku pod sluncem..
Pokud je živá není to klam,
bez dotyku se jen ptám..
Dotyk je však zakázan..
Nač hranice, vesmíru se ptám?

Vždyť přináším kytici lásky
a chvíle kdy nejsi sám..

Světlo anděla..
Smutně nepochopené..
Dary nepředané..
Nedotčený obraz..

Nesu kytici lásky,
krystaly plné duhy..

Nik jí nechce?
Nik..
Nechávám lupínky pro všechny a jdu dál..

Nesu kytici lásky
a nesu jí sám..
Tiše si kráčím
a přitom se ptám…

Publikoval(a): Wčelka, 12.8.2015