Anotace: Zajímavá a hezká kuriozita v našem lese

Pole jsou plna zrna,
červencem zlátnou klasy mezi klíny lesů,
na skále na útesu
stává bílá srna.

Přibliž se po jehličí
tiše a zopatrna,
chvílemi zastav a zataj dech
a přivři své oči,

když se k tobě zadívá moudrými světly
krásná a jediná mezi všemi,
vzácně chodí po naší zemi
bělostně bílá srna.

Šíp dobře prohni,
ať nezraníš ženu,
ať zůstane v ohni
a žáru slunce jediná mezi všemi.

Až vítr nad řekou poletí
a pohladí její kůži,
vzácnost je její prokletí,
připni jí na bok růži

červenou, rudou jako krev,
jako ze šípu tříska,
ať nikdy bílý koloušek
kolem ní nezapíská,

až vítr v šípkových keřích proletí.
Vzácnost je často prokletí
pro život náš
i pro život srny.

Snadno nám kůži poraní trny
šípkových růží,
jen neporaň ženu jedinou mezi všemi,
bílou a vzácnou na této zemi.

Až vítr nad řekou proletí,
pohladí její kůži,
vzácnost je její prokletí,
připni jí na bok růži.

Publikoval(a): podnebný, 21.7.2015