Anotace: ...p

Panenka růžová
sukni brání
před ostře trnitým
vydíráním,
každý rok rozprostře
v letním čase
závoje perleti
v plané kráse.

Srdce se podobá
keři růží,
nad tůní dojemnou
hlas se úží,
když plni napětí
sníme ve dne
jak voní při kávě
odpoledne...

Spolu jsme sedali
na zápraží,
lístečky růžové
brals mi z tváří,
lehounce pouštěls je
v noční stíny
a hledals polibky
Juliiny.

Dávno už nejsi tu-
s kapkou blínu
spěchal jsi poznávat
kocovinu.
Na stráni zelené
s bílou růží
se láska pro Tebe
nezadluží!

Publikoval(a): Kytka62, 24.6.2015