Adolescence
Adolescence
Už to přichází, porozumění..
A můj obraz dostává barev,
které krystalizují na houslích
mého já, ze kterých ukazuji
jen tóny nejmalebnější.
Zažívám se sám jako osobnost,
avšak i jako krizi samotnou.
Zdravím vás přátelé mého mládí,
nevídáme se, ale vzpomínám,
přes to, že teď čelím bráně
ráje, krajiny boží..
A snad tam i vejdu,
pokud cestou nezabloudím,
Padám a vstávám, nic jiného nestíhám,
na konci mě musí čekat hrdost,
socha, úcta, barvy a zlato,
hvězdy, láska a..
Je to vše tam daleko!
Publikoval(a):
MV1, 14.6.2015