Anotace: ctihodní vznešení občané plni lhostejnosti..

Ctihodní občané
Plni veřejných funkcí
A lhostejnosti k neštěstí druhých
Mě považují za méněcenného

Vyžádali si mého příchodu
A teď se mi vysmívají
V kapse mi zbylo pár drobných
A za ty si pak koupím něco k pití

Pomocí svého pohledu
Dokážu ovládat
A přimět dělat co chci
Každou živou bytost
Včetně lidí

Ulice se topí v našedlém tonu
Mlha olizuje cestu
I místo kde předvádím co umím
Abych se posunul směrem k dalšímu městu

Lakotní ctihodní vznešení občané
Dali mi jasně najevo
Že mě tu dále nechtějí
A házeli po mě kameny

Před cestou k dalšímu městu
Jako již dříve tolikrát
Vysypu z kapsy poslední drobné
Už se mi těžko polyká

Žádal jsem tedy naposled
O sklenici dobrého vína
Snesla se na mě snůška křivd
A označili mě za podivína

Tupý úder tyčí se zastaví až o kost
v té chvíli mnou lomcují vztek a zlost
cítím tlak v holeních
ale není to bolení
je to jen zlomení - kostí
V duchu si říkám: Proč právě teď?
Jsem nucen udělat něco
Co jsem neudělal už čtyři sta let

,, Pořád na něco čekáte.
Možná na střípky nadějí,
Které by vás naučily,
Myslet si, že máte, co není.
Svět reálný jsem už dávno opustil.
Váš svět se hroutí.
Z popela nevstane, myšlenky zhoří.
A vy chcete ovládat svět?
A zase ho přetvořit na faleš?
Já vám to nedovolím, já vám ho nedám.
Nepatří k vám tak, jak nepatřím k vám já.
Stačí jediný upřený pohled do vašich očí.
Rozhodl jsem se vás zbavit.
Vás – ctihodných vznešených občanů,
Kteří by pro vlastní blaho byli schopni zabít.‘‘

Publikoval(a): 23, 27.5.2015