Anotace: myslím, že básnička říká všechno...

Zažehni svíci, posviť si na mě,
není však třeba se mě bát,
to, co vidíš, jsou jen zbytky dívky,
prosím, nechej mě vyplakat.

Každý máme nějakou krásu,
ať jsme muž či žena,
ta moje krása je hluboko uvnitř,
doufá, že nebude objevena.

Posviť si na mě, na to stvoření,
co doplatilo na důvěřivost,
zrychlí se ti tep, zrychlí dech,
na nechráněnou kůži kápne vosk.

Jen ať jsem varování, příklad neblahý,
co může se stát hloupým lidem,
hazardérům se životem, nevděčníkům,
ne, na chvíli nejsem pod vlivem.

Publikoval(a): GabrielleT., 26.5.2015