Anotace: . . .

V mojí knihovně už nejsou příručky

Všechno je tak slastně zmatené
tak bláznivě zmotané na poslední stránce
a rozuzlení čeká na začátku

Ze slovníků si skládám jeřáby
protože k čemu je překlad slov
když nás nezajímá význam

Mí jeřábi mi poletují po pokoji
papírově šustí jejich křídla
když usedají na mé holé ruce

a křičí na mě pravý smysl verše

Mé holé ruce, tak věčně popsané
a po jeřábech prázdné

Píšu si básně na zápěstí
většinou večer ve vlaku
protože kde jinde než mezi lidmi
je člověk tak sám
a v tichu

Listuji si v čítankách na svých dlaních
a jsou to většinou iniciály lidí,
co znám

Nepoznám přítele podle obličeje

Nepoznám přítele podle úsměvu
či jména

ale pamatuji si ho podle jeřábů.

Publikoval(a): Poutníček, 20.5.2015