Anotace: A zase prší.

Mám ráda Prahu v dešti
na podzim na večer
kdy učitelé nemusí vykládat básně
protože básně se píší samy
na stránky z betonu.

Mám ráda zábradlí, vonící rzí
a kapající lávky
a pro změnu suché podchody
a prázdné lavičky v parku

Mám ráda sonáty plechových střech
a zemité tance obnažených větví
mysl mi voní po cigaretách
neonových nápisech
a rudém kouři kolem podpatkových sloupů

Mám ráda chvíle pod deštníkem
ty vzácné momenty společného dechu
kdy nepotřebujeme adresu
ani společné jméno
ani vysoké mříže

kdy nepotřebujeme požehnání shora
abychom mohli tvrdit
že tenhle jediný suchý kousek světa
že tenhle ztracený ostrov pod pouliční lampou

patří jenom nám dvěma.

Publikoval(a): Poutníček, 5.5.2015