Anotace: Vzpomínka na studentská léta. I tehdy jsme chodili slavit 1.máj ke K.H.Máchovi místo do průvodu na Václavák a na Letnou.

Jen jeden na světě, vrch jara, lásky, písní,
jež ptačím trylkem do údolí plynou,
kde ústa rozpuklá stráň bílých květů třísní
a vítězí svou věčně lidskou vinou.

Střed města kouzelný, kde večer vůní zpívá
smích vodotrysku o radostném štěstí,
kde v bezu kvetoucím se socha pěvce skrývá
a dvojicím žal marné lásky věští.

Tam dole Praha zní a na sta zvedá věží,
ruch její z dálky jezem řeky hučí.
Keř hvězdic zlatavých tu její krásu střeží
a sluncem zjasnělou jí halí do náručí.

Publikoval(a): podnebný, 30.4.2015