Anotace: stále to bolí, stále se to vrací...

Poprvé jsem letos stála
v protiproudu vodních vzpomínek
přes ramena mi přetékaly vlny
slasti i bolesti
dlaněmi nešly zastavit
bělavé chomáče pěny
průhlednou minulost
Mezi prsty mi protékaly
modré oči nebe a moře
To tvoje modré oči
plakaly tisíce kapek
do kterých jsem se znova a znova nořila
ale nikde nenašla tvoje ruce
které mě ve vlnách objímaly
a nikde tvoje ústa
co mi šeptala slova
která jsem skoro zapomněla


Ach Lásko
co všechno bych vyměnila
za tvůj polibek
úsměv a za náruč
ve které bych usnula
a zase se probudila

Ach Lásko
sen z vodní tříště stvořený
až opět potkám delfína
pozdrav co nosívá
těm co jsou v hlubinách ukrytí
pak se mi uleví

snad možná kdo ví

Publikoval(a): vanovaso, 25.4.2015