Anotace: . . .

Občas tě ještě navštěvuji
v zahradním altánku.
Občas ti ještě posílám
vzdušné polibky

a pak je lovím síťkou na motýly,
to aby sis jich snad nevšiml,
té prostopášné zamilovanosti křídel...

Občas ti ještě češu vlasy
a sem tam tě hledám v zrcadlech.
Občas tě ještě měkce svírám
za nepodanou ruku

jen tiše, tiše,
za tvými kadeřemi,
vysoká bříza mi propůjčila stín

Což se mohu rovnat eleganci Dámy

Což nejsem jen tichý patron,
jen smutný poryv větru ve větvích
tvé milované břízy.

Publikoval(a): Poutníček, 1.4.2015