Ulice

Anotace: jednou večer...

Ve světě lamp jak obraz tváře, co se bojí,
stíny budov jako džungle vzrostlá,
a chodník se zdá nekonečně dlouhý,
komusi se líbí čepel ostrá.
Však nezůstane dlouho v pouzdře,
dívka, strach a despota,
vlnou žalu ostří klouže,
a ona v zem se propadá,
oddaně se k smrti plouže,
poslední dech popadá.