Anotace: Přeji krásné jarní dny všem poetům i milovníkům naší krásné krajiny. Po delší odmlce jsem se po probuzení ze zimního spánku chopil pera a trochu se porozhlédl. No, a výsledek posuďte sami.

Hladím tě země má,
hladím tě očima,
když po zimě se budíš...
Bělostí sněženek
a koberci bledulí
krajinu zdobíš
a pramínkům horských potoků
do vlasů vplétáš křehký květ...
Stejně jak každé jaro,
už dlouhé miliony let
se krásou svojí chlubíš,
když ještě nahá koupeš se
v paprscích slunce hřejivých...
Jak dívka právě zrozená.
Plášť plný barev oblékáš
a modří jaterníků záříš,
nad hlavou blankyt s beránky,
co jak paraplíčko nosíš...
Jsi mladá, svěží, kouzelná!

Když kraj náš jarem zavoní,
tu krásám jeho pokloní se každý,
kdo v duši také slunce má.
Bude ho hladit, stejně jako já...

Bude ho hladit svýma očima.

Publikoval(a): Josef Kvičera, 16.3.2015