Anotace: 08

Vzpomínky na nekončící poztesklé noci
Příběhy všech lidí, kteří procházejí uličkou
Strach v očích, který zaplavuje mysl
Sny jejichž cesta se zdá býti nekonečná
Teď už jen zbývá až poslední kapka dopadne na zem

On sníval o krásné dívce
Jenž srdce se mu nebála zaplavit
Avšak on se nyní utápí
Lekce topení zaplavují jeho mysl
Která byla po proudu unesena

Jeho úkryt už byl dávno setřesen
Sněhem, který padl z oblak
On však se na cestu svou vydává
Nic si s sebou nebere
Protože sám ví, že výprava poslední to jest

Každý už dávno věděl, že se ty upíří kousance jen tak nevyléčí
On však o ní stále sníval
Jak ona s ním vždycky bude
Skutečnost však strachem prokletá byla
Když on viděl vše do ruda

Zlámaná srdce v jeho dlaních křičela
On však ani jedno neposlechl
Jeho mysl plakala
On však ani ji neposlechl
Jeho cesta už konečná měla býti

Dlaně roztřesené a hlava bolestná
On na konci všech údolí stojí
Listopad se ukazuje ve všech svých krásách
Je to jen jako se v něm utápět
On si aspoň tak připadá

On utápí se v slzách
Ona podzimem uchvácena
On poslední kapky chytá
Ona malbu svojí dokončila
On svou cestu již zakončil

Publikoval(a): tovlasek, 6.3.2015