Anotace: . . .

Děla mu svatou pravdu,
když říkala tmě Smíření
a neděli Očistec.

V pondělí tě smilství porodí,
v úterý tě hanba oblékne,
ve středu tě lež obdaří řečí,
ve čtvrtek ti dá hněv svobodu konat,
v pátek ti obžerství najde příčinu,
sobota tě zbarví cizí krví
a sedmého dne se děsem svlékneš z kůže...

Nemohla se zlobit na proud Ztracených,
který se jí hrnul kolem kotníků
a objímal je jak posvátné duby.

Vždyť to jsou všechno jejich děti,
po bílé podkolenky ve srabu a hlíně,
marně volající po
bílém hadu
třech zlatých vlasech
slzičkách panny Marie
klíči ke zlaté bráně

a nic na tom, že tomu říkají jinak,
všechny otcovým jménem,
všechny dechem po matce,
zato všechny stejně hlasitě a plačky

a prosí, prosí o žehnající dlaň
o Perunův trojzubec
o dřevěného býčka

o třetí oko bičem psané v mracích,
které by za ně uronilo slzu.

Publikoval(a): Poutníček, 24.2.2015