Anotace: O svázání strachem

Kráčím si takhle ulicí
kde všechno je mlčící
ticho skličuje mne
jednoho dne

až černí ptáci odletí
ukončí vůni podsvětí
a ticho bude, všude klid
ani měsíce svit
ni hvězdy netřpytí se
ni světlo měsíce

V temné, chladné noci
Nemůžu nic ani pomoci
A hodina jak tisíc dní
a vteřina o délce sní

Ta tma mne skličuje
Noc ptáků běduje
Až přestane to
zhasne všechno
A tma bude
jak černých ptáků sluje

Tma žere čas
a to všechno zas
pohltí odvahu tvou
nechat se ovládat tmou
Je to jen na tobě

Začalo zas svítat
začla jsem dýchat
den se už krátí
a klid se vrátí

Není to tma, však strach to je
lásku ten strach osvobozuje
už nechal toho
krásy mnoho
a den vybízí
lásku probouzí
konečně svět tu je

Jsem zas volná
odpoutaná
od strachu už nesvázaná
však kdy zo příjde zas?
kdy bude tu ten čas? :
až strach se vlády ujme

Anna Zikmundová

Publikoval(a): Anička123, 19.2.2015