Anotace: Všednodennost je natolik hluboce významná, že nikdy nemůže být všední. Z vlastní sbírky.

První schůzka a první polibek,
zachyt se drápek lásky.
Voňavé vlasy, vlahý ret,
a v modrých očích celičký svět,
jaká jsi lásko asi?

Den za dnem v moři času zaniká,
týdny a měsíce letí,
mladý pár prsteny si navlíká,
s přáním mít brzy děti,
jaká jsi lásko asi?

A život dostal všední ráz,
do práce, nakoupit, uvařit zas,
nakrmit děti, vyprat uklidit,
vždyť tenhle život krásný musí být,
jaká jsi lásko asi?

A přišly první školní známky,
a puntík za zlobení,
jak to, že otec náhle nemá,
pro syna pochopení?
Jaká jsi lásko asi?

A přešla další léta,
a s nima poučení,
rodina štěstím vzkvétá,
děti šly do učení,
jaká jsi lásko asi?

Vlasy, když objeví se stříbro v nich,
o první krůček pokouší se vnouče,
to jeden nový život právě vznik,
a druhý zhasíná jak louče,
jaká jsi lásko asi?

GC

Publikoval(a): Capricci, 16.8.2010