Anotace: Nejen ekologická sebekritika moderní civilizace před prolomením těžebních limitů na Mostecku a otevření uranových dolů u Brzkova a Věžnice.

My neumíme vracet zemi,
co čisté jsme si vzali z ní,
co kryto rzí a kaly všemi
ulpělo na povrchu dní.

Čistotou dítě usmívá se
a jeho hlásek krásně zní,
neslavně člověk po vší kráse
odchází cestou poslední.

Když intrik rej a klepů příval
popelem na vás usedal,
byl šťasten ten, kdo tančil, zpíval
a tančit, zpívat bude dál.

Průzračný pramen z lesa plyne,
potokem do řeky se vlil
a marně hledá místo jiné
bez kalů, splašek, hořkých chvil.

Snad prohoříme k zemi čistí
a lehce spočineme v ní,
smyto deštěm spadalo listí
k úrodné sklizni příštích dní.

Publikoval(a): podnebný, 10.2.2015