Anotace: ...

Nad obzorem se vznítilo pár paprsků
s prskáním pohasla denní plodnost,
všude vidím jen zachmuřené tváře
v šedé jednolitosti ale neumírám

(když nekvetu)

Přiblížil se jeden ze skořicových večerů,
měděně sladká vůně se zachvívá,
věžičky za oknem se splétají jako vlasy
s mým zasněným pohledem

(když neusínám)

Rozpukaný stůl, křeslo a květináče
má zvonkohra všech slastí
prstem jsem obkroužila siluetu města
pak své uzamčené rty

(když nelíbám)

Publikoval(a): Lugilla, 9.2.2015