Anotace: . . .

S nohama svázanýma
proskakuji vychladlým veršem lásky

Vyhořelé romance, která trvá
přestože básník už dávno smekl klobouk
a uchopil hůl

Je zaklenutá
v sametovém polštářku
vysoko na podstavci
Přimknutá závazností slov
a řetězem sladkých rýmů

Jsem jako zloděj, jsem
nejtišší vrah poezie, jsem
zpochybnění

Svýma očima prolétám verše
a nerozumím
mezerám mezi řádky

Není to zlatníkem,
je to kupcem, který
pro ulhanou úslužnost
a bílé zuby kramáře

vidí i v černu po mědi
čtyřiadvacetikarátové zlato.

Publikoval(a): Poutníček, 22.1.2015