Anotace: Jo... Byl jsem to já...

Ruka se třepe a srdce se snaží jít z těla ven.
Zase volba – pravý nebo levý?
Spát se ti vůbec nechce, ale přesto jsi unaven,
Tak co, přemyšlej – který?

Včera jsi přísáhal: „Dost, už stačí, opravdu končím!“
Domu ses vracel ráno.
Dnes jsi opět práh svejch slibů překročil.
Copak máš toho málo?

Znovu ses ponořil do světa blikající hudby.
Žádná myšlenka ti nejde do hlavy.
Vidíš jen „bary“, „sedmičky“ a zlaté pruhy.
Sakra tak který – levý nebo pravý?

Přišel jsi sem se spoustou peněz, teď nemáš ani na taxi.
To není možné, to musí polevit!!!
Bliká už dlouho: sedmset nebo nula, máš ještě šanci.
Tak se rozhodni – pravý nebo levý.

Zezadu slyšíš jako zdaleka – „Dělej, máš na to přeci“!
Ještě cígo, a pak bůh ví.
„Chlapy, jak trefím, pak to rozjedu, a teď jen chci
vědět – pravý nebo levý“

Ruka se zvedá a na vteřinu zůstává u hlavy.
Brzo pocitíš úlevu.
„Bože pomoz mi, pomoz mi, prosím trefit to pravý!!!“
Rána jak z děla – a máčkáš to levý...

... Je chvíli ticho, pak všichni slyšej už známa slova,
která se rozlehaj všude:
„Kurva, zasraný mašiny, v životě na to už nevlezu znova.
Seru, hrát už nebudu!!!“

Ráno se vracíš domů, kde slyšíš známé: „přestaň už chlastat!“
Oči máš těžký a krvavý.
Jediná myšlenka střepinou v mozku nedává ti spát:
„Proč jsem nezmačknul to pravý?!“...

... Znovu jsi v baru, a znovu panáky, ředěny pivem.
Opět otázka – za kolik a který?
A ruka se třepe, srdce se snaží jít z těla ven.
A zase volba – pravý nebo levý?

Publikoval(a): devv, 10.8.2010