Anotace: Krátká, rýmovaná , fantasy povídka, nebo dlouhá , podivná báseň......

V Pyrenejích,tam před průsmykem,
kde cesta zvolna svažuje se věru,
já přicházel jsem k městu.
Byla půlnoc a hvězdy jasné,
mnoho nepřály tam šeru.

Šel jsem zvolna od severu,
krajem noci,skal a ticha,
kam chodec samoten,
už jen tak nezavítá.

Leč náhle v protisměru,
zvuk kročejů pravidelných
v ústrety mne vítá.
Tam chodec noční,
krokem pevným kráčí,
kroku mému vstříc.

Trochu pobledla mi líc,
však odhodlaně našlapuji dál,
dělám,že to nic.
Sám pro sebe si říkám,
jen další chodec půlnoční tu kráčí.

Jdeme si tak naproti,
skoro míjíme se volnou chůzí,
lehce,jako na bulváru v Paříži,
neb v uličkách zšeřelého Montmártru,
kam lákají nás múzy.

Odhodlaně zdravím v ležérní té chůzi.
Krásný dobrý večer příteli,
kam hvězdy vás jít přiměly.
Proč do hor kroky vaše vedou,
kam žádný chodec v noci nezavítá,
do věčného chladu,skal a ticha.

Též krásný večer přeji pane,
však nejdu do hor tmavých,
já kráčím z plání širokých,
co v zádech mých se rozkládají.
Vzhůru k městu přerušnému,
jenž světly všemi plane
a kroky moje vítá.

Ne,mýlíte se příteli,
já přicházím z těch skal.
Kam chodec bázlivější,
sám aby se bál.
Tam žádná záře světel nezáří,
jen vytí vlků hladových,
zaslechnout se občas podaří.

Je divná věc to drahý pane,
město Or já v dáli vidím.
Však na pláních,kam kráčíte vy,
nedobrého něco asi se vám stane.
Mocný Lokor nocí tmavou
sám tu prochází.
Běda chodci samotnému,
pokud kroky vaše,
na jeho tam narazí.

Divné řeči vedete tu příteli,
já v zeměpise jsem dost sečtělí.
Žádné město Or tu vůkol neleží,
znám ten kraj a města,
vesnice i kdejaké přístřeší.

Ach,co to vidím,
blázním,sním či bdím.
Příteli to snad nezdá se mi,
stín váš nevidím tu na nerovné zemi.
Přec Měsíc jasný na cestu mi svítí.

Ano svítí Luna spolu s Phobosem
a ten stín můj krátí,
někdy jej až ztratím.
Co však vy tu nazýváte Měsícem.

V prapodivném místě ocitám se.
Vy i já ve smyčce dějů
v zamotaném čase.
Můj svět,jak už tuším,
není světem vaším.

Já po cestách svých,
stejně jako vy,
ve svém světě kráčím.
To vše divné,cizí tomu značí.

Nuž tedy,
dobrou cestu prapodivný příteli.
DOBRO DOŠLI jak se u nás říká.
Jsem rád , že jsem se tu viděli,
v tom divném místě světů našich.
V prazvláštním tom víru,
času, tmy a ticha.

Ruce jejich k podání se zvedli,
aby stiskem, přátelství své stvrdili,
však dimenze a světy dvoje různé,
ke svým už se pojily.

Publikoval(a): Taren, 26.12.2014