Anotace: Vánoce roku 1950

Zvoneček již za dveřmi nám zvoní,
to navštívil nás Ježíšek.
V celém domě vánočně to voní,
as přinesl mi oříšek.

Na stromečku svíčky jasně planou,
mám pod ním spoustu dárečků.
Copak tam je? Honí se mi hlavou.
"Tak nestůj a běž Marečku".

Rozpačitě natahuji ruku
a už dárek svírám v dlaních.
"No rozbal to už ty náš kluku"
maminka mě něžně hladí.

"Jéé maminko! Jablíčka jsem dostal.
A oříšky tu taky mám".
A Mareček, jako by teď roztál,
hned mamku, taťku objímá.

"Marečku", teď slyší jak by z dáli.
"Snad na něco jsi zapomněl".
Marka oči od slziček pálí,
však pak jak by oněmněl.

Tatínek mu malý balík dává
a ten hned rozbalený je.
"Mami ! Tati !"Nad hlavičkou mává,
"To počítadlo moje je? "


Tolik štěstí na malého kluka.
Zas na přes rok se to vrátí.
Už nám Marek do postýlky spěchá
s počítadlem bude spáti.

Tatínek jen pozhasíná svíčky,
maminka mě hladí vlásky.
Zamkni očka na dva, na tři klíčky,
vždyť dárky byly z čisté lásky.

Tatínek

Publikoval(a): JirkaJ, 19.12.2014