Anotace: Mikulášské sladkosti naše sladké tajnosti

Mikulášské sladkosti


Mikulášské taškařice
nelákají mne už více

Do mých vlasů bílá kreslí
s jemnou šedí asi stáří

Anděl nebo Mikuláš?
Od čerta mne sotva rozeznáš!

Vlasy moje září do ruda
Promiňte mi to je ostuda!

Musím si své odrosty
brzy zase dobarvit!

Bílá jako mívá Mikuláš!
Stříbrná zas jak od Anděla!

Na jazyku medy mám
V srdci ale ohně hoří

V lásce své se nevyznám
Vyhrává kdo věří

v sen kerý se vpletl
do života nám

A kdo by se spletl
ten zůstne sám


Kde jsou dětské časy
plné cukru v zoubkách

které potom zubař
musel zaplombovat ?

Nic se nemá přehánět
Po dobrotách v ústech dětských

zůstávají někdy kazy
i když sladké byly jako med!

Mikulášské sladkosti
naše sladké tajnosti

zůstávají uzavřené
do snů které nenajdeme

v žádném hmotném balíčku
Vykreslí nám úsměv na líčku

A to je ta těžká věc
Vždycky tomu co si přeješ

bez přestání věř
S touhou v srdci

a s nadějí která doufá
i když dávno minul čas

Jak se říká vláček ujel
a ten kdo si nedá pokoj

Ten se jistě načeká
Jednou přece musí přijet

i kdyby se mělo čekat
roků padesát

Jeden krůček po druhém
Letos možná ne

Ale příštím rokem
jistě už se budem
držet za ruce

Naše duše zatím
něžně propleteny
jedna do druhé

Nerozplete nic už na světě
Ani kdyby z nebe spadly trakače
Nás to nerozhodí

Já jsem s tebou
a ty se mnou
v duši navždy

zůstáváme propleteni
stejně letos jako vloni
Vánočka nám na stole

zatím voní tak vem nožík
zakroj do ní
namaž medem

a pojď honem
ať se najím z našich vánoček
a zapiju mlékem štěstí

které může dneska kvésti
jako úsměv plný jisker
ze tvých něžných očí

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 5.12.2014