Anotace: Vyznání mé nejmilejší neteři :)

Mám skvělou neteř Haničku,
co vyrovná se sluníčku.
A jindy zase pláče
jak bouřkový mráček.
Rozumu snad nedochází,
proč mám ji tolik ráda,
proč mé srdce stále si ji
po svém boku žádá.
Tak mu to teď odhalím -
- vždyť já se v ní zrcadlím!
Moje světlo i můj stín...
Jsem vděčná za to zrcadlení
upřímné a bez mámení.
Však přišel čas přestat si lhát
a konečně dokázat
samu sebe přijímat,
ocenit a milovat!
Snad zbytečná je tato věta:
Jsme víc než jenom neteř a teta.
Obě z nás to dávno tuší -
- pojí nás spřízněnost duší :-)

Publikoval(a): Kněžka, 14.11.2014