Poslední bitva
Poslední bitva
Zasněná
sedávám pod oknem
a koupu se ve slunečním světle
doufám že rozpustí
ten střípek od Sněhové královny
co uvízl mi v srdci
a volá na mě Gerdo!
Zvrásněná
nástěnná malba doteků mé dlaně
zacyklená v symfonii osamění
v prázdném bytě
Jsem šílená kočičí žena
která přišla o všechny své kočky
Kde jsi zůstal, Kaii?
Zasténá
podlaha rozvrzaná
pod kroky jediného páru bosých nohou
Ztracené naděje se psaly do vrásek mé tváře
Prohrála jsem tu poslední bitvu
o odpuštění.
Uprostřed všech těch bojů jsem totiž zapomněla
odpustit sobě...
Publikoval(a):
glacier, 12.11.2014