Miluji, tedy existuji
Miluji, tedy existuji
Žiji, však jen když miluji,
tak žádné své lásce neřeknu: „Lituji...
Lituji, že tě v srdci mám,
i když vím, že se nedočkám
tvého naplnění.
Když on tě necítí,
konec to není.
Já tě stále v srdci nosím,
jenom o tvou spásu prosím,
bys mi dala svojí přítomností
pocit krásy, nevinnosti.
Miluji, toť má existence,
a přestože zbyly mi jen vzpomínek věnce,
neodháním onen božský cit.
Vždyť i bez tohoto muže
mohu v sobě stále mít
něžné, krásné, jemné růže,
k nimž patří též ostré trny.
Obrovské i menší vlny
valí se mořem života.
Láska je celý svět,
vždycky se zamotá.
Publikoval(a):
Kněžka, 8.11.2014