Navždy dokud to neskončí
Navždy dokud to neskončí
Anotace: Spíš takový rýmovaný příběh, ale myslím, že stojí za přečtení.
Byla překrásná, dokonalá, jak princezna ze zámku.
A jednoho dne se rozhodla, že začne číst pohádku.
Uviděla prince a hned na první straně ho získala,
Stačil jeden její pohled do jeho očí, tím ho dostala.
Ten jí každý den do zámku, krásné rudé růže nosí
a při západu slunce, prochází se po louce bosí.
Princezna od prince překrásné růžové šaty dostala,
měla je ze všech nejraději a skoro pořád je nosila.
Oba šťastní, princ i princezna jsou neustále spolu,
však princ netuší, že brzo spadne tak hluboko dolů.
Princezna se princi poslední dobou zdá nějaká jiná,
záře radosti z jejích očí se ztrácí. Je jako vyměněná.
Princ má o ni strach a neustále jí říká, že ji moc miluje.
Ale princezna to slyšet nechce, prý jí tím princ zraňuje.
A princezna se rozhodla v půlce pohádky zavřít knihu,
princ marně doufá, že je to zlý sen a zatím klesá ke dnu.
Sedí sám na louce a tisíce vzpomínek plní jeho hlavu,
růžové brýle dotkly se země, princ najednou slyší ránu.
Dotýká se jeho chladného hrudníku a svírá se bolestí.
Má srdce na půlky a tuhle bolest nevyléčí ani tři století.
Princezna nic netušící, je šťastná a krásně se usmívá,
Pro prince skončil svět, nic jiné než už mu nezbývá.
Zatímco jsou každý někde jinde, růže začínají vadnout
a princezniny šaty od prince zase pomalu blednout.
V očích prince zhasínají plamínky štestí, lásky a naděje,
pro princeznu je to obyčejný den a nic zvláštní se neděje.
Naposledy slyšel její hlas, nevěřil tomu, vnímal jen ji, stál.
Byl tak chladný, přitom milý, její, ale jiný, než ho znal.
Chladný kov dotýká se horké krve, slabý padá na zem,
nic necítí, jde slyšet rychlost bití jeho srdce, končí den.
Záblesky minulusti míjí se mu před očima, slyší její hlas,
zornice v jeho očích se rozevřeli a jakoby se zastavil čas.
Bylo takové ticho, že by šla slyšet půlka srdce, co mu zbyla,
ale jen tikání ručičky, co odbíjela jednu hodinu, slyšet byla.
Princezna s úsměvem se probouzí, začíná krásný nový den,
neví proč, ale vzpomene si na prince.......
........a ty rudé růže, co jí dal, uschlé, spadnou na zem.
Publikoval(a):
Maky_, 24.7.2010