Anotace: ...

Duše své upsali jsme lásce,
teď vyhlížíme ji s nadějí.
A při každé další hluboké vrásce
dech se nám lítostí zatají.
Snad ani samotná smlouva s ďáblem
člověka tolik nezraní.
Co taky může se ukrývat za zlem.
Však v lásce nechceme selhání.
Díky ní máme teď duše samou jizvu.
Kdo z nás však odmítne další její výzvu?
Ač duše jizvami poseta, kvete.
Znovu ji s pokorou světu nabídněte.

Publikoval(a): Kněžka, 13.10.2014